Sbíral jsem semena eryngia, prosím, naučte mě, kdy je zasadit: ihned po sběru, před zimou, nebo skladovat do jara? Z koupených semen jsem nic získat nemohl; hodně získám z vlastních semínek, i když ne všechna. Nebo poslat do archivu. Děkuji.
Na podzim, když jsou semena zralá a lze je nasypat do dlaně, zasévám je vedle keře, abych později viděl sazenice, takže u mého mateřského keře už roste několik malých, budu zasadit je příští víkend. Dále si podle potřeby vysévám sléz, echinaceu a rudbekii a další samovýsevné rostliny.
galakon, tady:
http://tomclothier.hort.net/page03.html#e
doporučit „Nejlepší, když se opaluje ihned po sklizni“. Rozdělil bych to a nechal nějaké semínka na předzimní výsev. Eryngium je pro mě také velmi atraktivní, zaséval jsem ho třikrát – jednou při zimním výsevu, dvakrát na jaře, na jaře při každém výsevu vyrašil jeden klíček, první byl ohnutý, druhý se nedávno přestěhoval do volné půdy, ale je tak malý, nevím, jak přežije zimu, takže nemám vlastní semínka, zasel jsem Johnson’s.
Eryngium alpské jsem před zimou úspěšně zasel ze zakoupených semen. Pokud je možné zasít hned nebo před zimou, tak podle mého názoru není potřeba semena skladovat až do jara.
Nechápu, proč se obtěžovat se semeny eryngia? Zamoří se to, ještě nebudete šťastní. Každé jaro plením samonásev eryngia, různé druhy divokých květin a další.
Vyacheslav, samovýsev alpského eryngia nebo eryngia plocholistého?
Vyacheslav, ještě to odpleveluji. Plochý list. Bavím se s Alpine.
Vyacheslav, je zvláštní, že to říkáš. A když tam ještě žádný bluehead není? Ale opravdu chci. Alpská semínka jsem zasel v zimě, vyklíčilo jen jedno. Teď je tak malý, že vlastně nevím, co s ním: buď ho zasadit do země, nebo si ho nechat doma. Pokud to nepřežije, budete se muset znovu obtěžovat se semeny.
Omlouvám se, mluvím o tom plocholistém. Na obrázek z galakonu jsem se nedíval..
Celé jaro jsem hledal semena takového eryngia a nemohl jsem ho najít, ale přesto jsem ho chtěl a chci zasadit
galakon, Alpine zaseto na vlastní pěst (letos na jaře jsem málem vytrhal sazenice, ale rozhodl se včas, že uvidím, co bude dál). Ale mateřská rostlina teprve nyní ukazuje, že semena jsou zralá. Sbírali jste je brzy? 
(Klopovo – navždy:))
Olga, Moskva, semena z největších květenství se velmi snadno oddělovala, málem opadala, myslím, že jsem nikam nespěchal. Některá semínka jsem zasadil na vyvýšený záhon, část nechal na zimní výsev a také jsem zatřásl keřem a nasypal se vedle „matky“. Ale ty, které byly pozdě, začaly v deštivém počasí hnít.
galakon, Díky za info :), tak snad “šokuji” i já :).
Koupil jsem si jeden od Auchana, můžeš mi říct, jestli je to plocholistý? Tenhle je málo posetý.
I když se otázka netýká semen, zeptám se. Před třemi lety jsem koupil modrohlavu plocholistou, dvě rostly v květináči, nebyly moc velké, 70-80 cm. Loni na podzim jsem se rozhodl ji zasadit do kulaté růžové zahrady, abych růžím zastínil. Zimoval s nimi pod krytem. Do poloviny léta vyrostla do výšky přes metr a byla tak přerostlá, že růžím vyloženě překážela, hlavně spodní boční větve růží prostě přepadly, musel jsem to odříznout, začalo to abych se ohnul od váhy, musel jsem to přivázat ke kolíkům. Obecně nějaký druh monstra. Teď přemýšlím o tom, že to znovu zasadím, ale nevím kam. Má vůbec takový být, nebo ztloustl kvůli růžím?Co od něj můžeme čekat příští rok?
Plochý – milovník minimalismu ve všem. V suché, tenké půdě se ukazuje jako nejštíhlejší, nejvyšší a nejhezčí (samé výsev v mezerách mezi dlaždicemi cest je okouzlující, ale jen znesnadňuje chůzi). S přebytkem vody, jídla atd. nabírá hmotu, začíná se rozpadat a rychle ztrácí barvu 
Zkoušel někdo pěstovat S. agavolifolia? Mám nějaká semínka, přemýšlím, že bych je zkusil zasít, nebo to ani nemá cenu zkoušet?
Miluju kytice sušených květin. Za tímto účelem jsem na jaře zasadil modrolistou se semeny. První se nám snědl před očima. Jedna rostlina, jako v karikatuře, šla pod zem, zbytek zůstal bez kořenů. Podruhé jsem ji znovu zasadil na jaře. Krásně vyrašila a ještě téhož roku vykvetla. Nelíbilo se mi ale jeho umístění, tak jsem ho na podzim přesadil. Okamžitě si všimnu, že jsem odřízl květenství, když získaly barvu, nebyla tam žádná semena. Takže na starém místě letos na podzim hodně zarůstá. Zdá se, že vyrašil ze zbylých kořenů.
[17], toka, je to ten s listy podobnými listům juky?
Pokud ano, toto je můj druhý rok pěstování ze semene. Právě začíná kvést – ještě něco nejasného. Pokusím se o víkendu vzpomenout na fotky a zveřejnit je.
Černá, ne, ta, o které píšeš, se jmenuje yuccolifolia, ale já mám semena agaveleaf.
(fotky obou typů jsou dole v článku). Ten tvůj se zdá být zimovzdornější, přidal jsem ho do mého seznamu přání, ale ještě jsem nedostal semínka. Taky se o něj hodně zajímám. Kdy a jak jste to zaseli a sazenice na zimu nějak přikrýváte? Za foto bych byl vděčný.
[11] Čerstvě sklizená semena eryngia alpského, vysévaná v první polovině srpna na vyvýšený záhon, právě začala klíčit. Nepřežijí zimu?
[21] Mohou přezimovat. Chraňte před mrazem netkanou textilií. Pod smrkovými větvemi mi přezimovaly velmi mladé sazenice. Pravda, ne eryngium, ale jiné, ale velmi teplomilné. Proto jsem tak skvěle napsal „zasej teď nebo před zimou“ [3]. Ale samozřejmě velmi mladé sazenice mají menší šanci na přežití zimy než silnější. Bezpečnější by bylo zasít přísně před zimou.
galakonZbyla vám ještě semínka na zimní výsev? Existují jednotlivé výhonky nebo hromadné výhonky?
Zde je další stránka s plodinami:
http://theseedsite.co.uk/db8a.html
Viridika, moc děkuji za odkaz. Nechal jsem semínka, zasadím je těsně před zimou, na ledovou krustu. Výhonky jsou zatím sporadické, není jich mnoho, ale na některých místech je půda, kterou jsem je zasypal, zvednutá, t.j. ještě se mohou objevit. Na zimu to pokropím, přikryji smrkovými větvemi a lutrasilem, co kdyby?
Mám taky dotaz mimo téma, ale o eryngiu. Možná někdo ví, jaké má z transplantace pocity. Náhodou jsem ho našel na kopci, to znamená, že toto monstrum roste obklopené „babskými“ alpinami :). Byly dvě možnosti – odstranit všechny „malé“ poblíž a zasadit něco vyššího, aby to nějak harmonizovalo, nebo transplantovat samotné eryngium. Rozhodl jsem se, že bude jednodušší transplantaci sám, ale nebylo tomu tak. Jeho kořen sahá někam hodně hluboko a obecně ho nebude možné vykopat mezi kameny, aniž bychom ho odřízli. Přežije takovou popravu nebo je lepší se vzdát a neriskovat?
Angelo, někde jsem četl, že eryngium špatně snáší transplantaci. Proto, když jsem před rokem musel tu svou přesazovat, byl jsem na to opatrný, ale jiná možnost nebyla. Naštěstí přesazení dobře přežil, ale z nějakého důvodu nevykvetl ani ten rok, ani další.
Elemka, Děkuji. Podařilo se vám to úplně vykopat? Jde jen o to, že se mi nepodaří zachránit ani hrudku, ani kořen úplně. Navíc tento konkrétní exemplář je mi drahý :), takže se bojím. Přitom to na snímku vypadá hodně divně
Zkuste přesadit velmi brzy na jaře, kdy je půda ještě velmi mokrá. Vykopejte kořen, můžete použít nástroj „odstraňovač kořenů“, takto vybírám pampelišky. Jemně zatáhněte, eryngium lze vytáhnout celé za kořeny nebo téměř celé. I když se země úplně rozpadne, je to v pořádku. Velmi dobře zakořeňuje, dokonce i dospělé rostliny, a kvete ve stejném roce. Pokud ji ale přesadíte o něco později, mnohem hůře zakoření.
Jaká dobrá rada o velmi časném jaru!
Použijeme-li jako příklad tytéž pampelišky, během toho krátkého období, kdy půda právě rozmrzla, je lze vytáhnout pouhým zatažením za kořenový krček (což ve skutečnosti používám). Domnívám se, že se to děje proto, že značná část malých kořínků během zimy odumírá a kořen mrkve se nemá čím přichytit k zemi. Velmi rychle ale dorůstají zpět.
IMHO by transplantace eryngia v tak časném termínu měla být korunována úspěchem.
Aha, díky za radu, udělám to. A odstraňovač kořenů je skvělý nápad, vyzkouším to. Super, to by mě nenapadlo. Je tam jen spousta kamenů, ale zkusím je vytáhnout odstraňovačem kořenů.
Modrák alpský byl již 2x přesazen. A na novém místě zuří a na starém se množí jako plevel. Kořen je samozřejmě hrozná tyč, nemůžete vykopat celou jeho délku, nebyl uražen.
